Rusko

Ruská federace Российская Федерация (Rossijskaja federacija)
vlajka znak
Hymna Hymna Ruské federace
Geografie
Poloha Ruska (Tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně)
Hlavní město	Moskva
Rozloha	17 098 246[pozn. 1] km² (1. na světě) z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Elbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo	od UTC+2 do UTC+12[1]
Poloha	66°25′ s. š., 94°15′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	▲ 145 911 570[2] (9. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	8,56 ob. / km² (223. na světě)
HDI	▲ 0.824[3] (velmi vysoký) (52. na světě, 2022)
Jazyk	ruština, 35 oficiálních regionálních jazyků[4]
Náboženství	křesťanství (silně převládá pravoslaví), islám, judaismus, buddhismus[pozn. 2], sikhismus[pozn. 3] a další
Státní útvar
Státní zřízení	de iure federativní poloprezidentská republika pod vedením de facto autoritářského režimu
Vznik	25. prosinec 1991 (přejmenováním Ruské sovětské federativní socialistické republiky)
Prezident	Vladimir Putin
Předseda vlády	Michail Mišustin
Měna	ruský rubl (RUB)
HDP/obyv. (PPP)	27 147[5] USD (49. na světě, 2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	643 RUS RU
MPZ	RUS
Telefonní předvolba	+7
Národní TLD	.ru, .su, .рф
multimediální obsah na Commons

Rusko (rusky Россия, Rossija), plným názvem Ruská federace (rusky Российская Федерация, Rossijskaja feděracija),^{[pozn. 4]} je stát ve Východní Evropě a Severní Asii. S rozlohou 17 098 246 km²^{[pozn. 1]} je nejrozlehlejším státem světa. S počtem 146,1 milionu obyvatel^[7] je devátou nejlidnatější zemí světa.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem^[8] a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.

Ruská federace vznikla v květnu 1992 přejmenováním původně svazové RSFSR a je hlavním následnickým státem Sovětského svazu (SSSR),^[9] který se rozpadl roku 1991. Převzala místo SSSR jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Je vůdčím členem Společenství nezávislých států. Je členem G20, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), OSKB, Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), APEC a dalších mezinárodních organizací. Kvůli své rozloze, zásobám přírodních zdrojů a dalším předpokladům pro hospodářskou soběstačnost, vojenské síle (arzenál jaderných a konvenčních zbraní a balistických raket) a pozici v RB OSN je Rusko považováno za jednu ze světových velmocí.^{[10][11][12][13]}

Ruská ekonomika má šestý největší HDP světa dle parity kupní síly^[14] a v nominální hodnotě jedenáctý největší HDP.^[15] V přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66. místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52. místě.^[16] Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů^[17] – nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva a také pitné vody. Z energetického hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA.^[18][19] Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však USA téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším ziskem plynoucím ze zbrojního průmyslu na obyvatele. Ruské hospodářství prodělalo v 90. letech 20. století vleklou krizi, po níž následovalo období silného růstu mezi lety 2000 až 2007. Růst byl přerušen světovou finanční krizí v období 2008 až 2009, pak však v menší míře pokračoval od roku 2010 do roku 2014. Od konce roku 2014 do roku 2016 zaznamenala ruská ekonomika pokles, způsobený snížením cen surovin a ekonomickými sankcemi ze strany západních států. V roce 2014 bylo Rusku také pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa G8 jako reakce na jeho anexi Krymu.^[20]

Rusko je mnohonárodnostním státem, který kromě úřední ruštiny uznává také regionální jazyky jednotlivých národnostních menšin. Rusové tvoří 80 % obyvatelstva.^[21] Nejpočetnější menšinou jsou Tataři, kteří stejně jako mnohé národy ruského Kavkazu vyznávají islám. Velký vliv má v Rusku pravoslavné křesťanství (50 % obyvatelstva), přestože byl v zemi v dobách Sovětského svazu a vlády Komunistické strany i násilím prosazován ateismus. Mezi další velká náboženská vyznání v Rusku co do počtu věřících patří islám (17 % obyvatelstva), judaismus a buddhismus. Podle odhadů na základě členitosti a porodnosti obyvatelstva by v Rusku po roce 2050 měli být muslimové ve většině.^[22]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>